Šeptání
Šeptání
Větřík šeptá ve Tvé vlasy,
Ty ptáš se, co asi.
Nikdo Ti nepřeloží jeho slova.
Ne nemá cenu chodit na strniště,
snad radu, jak rozluštit jeho slova,
zkus se zeptat kapek deště.
Kapky znají všechna okna domů,
snad zavedou Tě k Tomu,
kdo společně s Tebou rád naslouchal by větru
a povídal si s deštěm.
Ty odmítáš tuto radu,
ne nepovažuji to za zradu,
jen ve mně kapky zvoní,
zvoní o okna domů,
že Ty nechceš zavést k Tomu,
kdo chtěl by být stále s Tebou
a věnoval Ti opravdovou lásku.
Abych zopakovala Ti znovu radu svou,
že snad odhodlal by ses za Tou,
o které vyprávím tak hezká slova,
že musela by to být snad víla,
ne, to je obyčejná dívka, Tvá milá.
Název poezie: Šepot
Autor: Džeina
Napsala: už hodně dávno